Jdi na obsah Jdi na menu
 

Uhry-historie

 

 

UHRY
království uherské-historický státní útvar ve střední a jihovýchodní Evropě, zahrnující území dnešního Maďarska, Slovenska, Zakarpatské Ukrajiny, Banátu, Vojvodiny, Burgenlandu a Sedmihradska (jako samostatnou korunní zemi). Uherské království vzniklo postupně v 10. až 11. století; 1102 bylo spojeno v personální unii s charvátským a slavonským královstvím a vytvořen tak širší svazek zemí koruny svatoštěpánské-zakladatel uherského feudálního státu (označovaného někdy nepřesně novodobým pojmem Uhersko), který se v následujících stoletích přechodně rozšiřoval o další okolní území (Bosna, Halič, ve 2.pol.15.stol. i Morava, Slezko a Lužice). V 16. Stol. Došlo v důsledku turecké expanze k rozpadu Uherska na část habsburskou (Slovensko, záp. část dnešního Maďarska), tureckou (budínský pašalik) a sedmihradské knížectví; na přelomu 17. A 18. Století se celé Uhry staly součástí habsburské monarchie. Vůdčí politickou silou v Uhrách byla maďarská šlechta, jíž se podařilo uhájit zvláštní postavení Uher v rámci habsburské říše. Od konce 18. Stol. Sílilo v Uhrách maďarské národní hnutí, vystupující proti centralizačním tendencím Vídně. Zároveň však namířené i proti národně osvobozeneckým snahám nemaďarských národů Uher; 1867 byla v důsledku tzv. rakousko uherského vyrovnání vytvořena dualistická rakousko-uherská monarchie; Uhry se staly jádrem nového státoprávního celku-Uherska, Zalitavska.